Tibetská jóga a dechová cvičení pro zdraví a dlouhověkost

Všichni víme, jak jsou pohyb a sport pro zdraví důležité. Zlepšují zdraví naší kardiovaskulární soustavy, posilují svaly, zlepšují průtok krve a lymfy, zlepšují imunitu. Dále pomáhají snižovat hmotnost, vysoký krevní tlak a vysokou hladina cukru v krvi (hyperglykémii). Navíc spouštějí sekreci serotoninu, který zlepšuje náladu.

Tibetská jóga

V tibetské léčebné tradici existují různé druhy sportů vhodné pro různé konstituční typy. Existuje ale jeden druh cvičení, který je prospěšný pro všechny. Jmenuje se nedžang - tibetská léčebná jóga. Byla součástí přípravných cvičení před pokročilými jogínskými cvičeními (thrul kor), která jogíni využívali k dosažení duchovní realizace. Fyzické zdraví bylo „jen“ vedlejším účinkem. Co je na tom ale tak speciálního?

Nedžang pracuje s dechem, zejména se zadržováním dechu. Můj tibetský učitel, dr. Nida Chenagtsang, mi řekl, že zadržování dechu účinně prodlužuje délku života. V kombinaci se speciálními pohyby odstraňuje energetické blokády a napomáhá oběhu energie (a krve). Nedávno jsem také narazila na výzkum Dr. Johna Douillarda a dalších, jejichž výzkumy vysvětlují zázraky dýchacích technik z perspektivy západní medicíny.

Účinky přerušovaného dýchání na zdraví

Pravděpodobně jste již slyšeli, že přerušovaný půst je zdraví prospěšný. Co ale možná nevíte, že zdravotní výhody má také přerušované dýchání (hypoxie). Nepříznivé podmínky, jako jsou nedostatek jídla, vzduchu, vystavení extrémním teplotám, spouštějí v těle obvody přežití na epigenetické úrovni, což nám umožňuje přežít těžké časy. Zvyšuje se produkce transkripčních faktorů, které chrání DNA před poškozením, a podporuje růst kmenových buněk, čímž se organismus omlazuje. Nedostatek kyslíku - tzv. hypoxie - stimuluje také tvorbu erytropoetinu (hormonu zvyšujícího hladinu hemoglobinu), oxid dusnatý (NO), vaskulární endoteliální růstový faktor a tzv. faktor indukující hypoxii (HIF-1), který zvyšuje neuroplasticitu mozku. Neuroplasticita neboli adaptační schopnost nervového systému je zásadní pro naši současnou dobu, kdy se musíme rychle přizpůsobovat měnící se světové situaci, vyrovnávat se se stresem a emočními traumaty. Navíc, poslední výzkum koronaviru vykazuje, ze ovlivňuje on kapacitu přenosu kyslíku a zpusobuje masivní oxidativní stres, což naruší schopnost hemoglobinu přenášet kyslík do tkání. Když zadržujeme dech, vyvolává hromadění CO2 uvolnění kyslíku z krve do tkání. Znamená to tedy, že  dostáváme ještě více kyslíku tam, kde ho opravdu potřebujeme. 

Dalším účinkem, který zadržováním dechu získáváme, je aktivace vagálního nervu - nejdůležitějšího nervu parasympatického nervového systému, který je zodpovědný za „odpočinek a trávení“ a který umožňuje správnou funkci všech vnitřních orgánů. Působí proti sympatické stresové reakci nebo režimu „bojuj nebo uteč“, což z dlouhodobého hlediska neprospívá ani zdraví ani dlouhověkosti.

Očistné dýchání 

Zdá se, že jogíni z himalájské náhorní plošiny (nedostatek kyslíku!) znali a zažívali výhody hypoxie uz po stovky let. Takže tady jsou ta cvičení.

Cvičení nebo jakékoli terapeutické sezení vždy začínáme tzv. očistným dýcháním. Tibetská medicína vysvětluje, že toto dechové cvičení čistí energetické kanály, vytlačuje zatuchlý dech a odstraňuje blokády. Pomáhá také zklidnit se, uvolnit a více se soustředit.

Nadechujeme se jednou nosní dírkou, zadržujeme dech a vydechujeme druhou. Můžeme si představit, jak jasné světlo přichází s nádechem a s výdechem odchází temný kouř a odnáší sebou všechny blokády a nečistoty z našeho systému.

Dovolte mi vysvětlit, co se děje během tohoto druhu dýchání z vědecké perspektivy. Vdechnutí pouze jednou nosní dírkou vytváří větší odpor v dýchacích cestách. Nadechněte se normálně a poté zkuste s jednou zavřenou nosní dírkou. Ucítíte, že vaše bránice pracuje více. Bránice je váš hlavní dýchací sval a tímto způsobem jej můžete trénovat, abyste tak zlepšili funkci plic. Bylo prokázáno, že také zlepšuje astma, apnoe a srdeční selhání. V době Covid-19 určitě chcete, aby vaše plíce správně fungovaly. Silnější bránice také znamená lepší trávení a pomáhá při ezofageálním refluxu (GERD).

Tradičně se cvičení opakuje nejméně 9krát (pravá dírka, levá nosní dírka a obojí 3x), ale pro dosažení výše uvedených zdravotních účinků byste měli cvičit asi 7-10 minut denně. Jak se to správně dělá, můžete se podivat na tomto videu.

Cvičení nedžang

Celý soubor obsahuje 24 cvičení, z nichž každé se zaměřuje na konkrétní orgán nebo poruchu. Dnes se podělím jen o pár z nich. Později se můžete připojit k online cvičení .

  • Dýchání vázy (medicínská verze dýchaní zvaného tibetsky bumpačen nebo kumbakha v sanskrtu)

Zhluboka se nadechněte a zadržte dech ve spodní části břicha (jako váza naplněná pránou). Při zadrženém dechu zakružte břichem 7krát doprava a 7krát doleva. Rychle a krátce vydechněte, část vzduchu nechte uvnitř. Opakujte 7krát. Toto cvičení zahrnuje výhody zadržování dechu (tréningem postupně zvýšíte toleranci k hypoxii) a je také skvěle posiluje metabolismus. Posiluje trávení, pomáhá při hubnutí, uvolňuje zácpu, zvyšuje vnitřní teplo a sílu. Udržuje optimální funkci všech orgánů v oblasti břicha a pánve.

  •    Masáž celého těla

Při zadrženém dechu každou část těla energicky 3krát namasírujte, počínaje obličejem. Pokračujte hlavou, krkem, pažemi, zády, nohama, trupem, stranami těla a nakonec rukama. Pak hluboce vydechněte za doprovodu zvuku ha a celým tělem zatřeste. Tato masáž čistí všechny energetické kanály, oživuje, uvolňuje napětí a emoční blokády.

Poznámka: Nejedná se o lékařskou radu. Vždy se poraďte se svým lékařem, pokud chcete cvičit zadržování dechu nebo jiné typy cvičení.

Literatura

Dr Nida Chenagtsang, Nejang - Tibetan Self- Healing Yoga, SkyPress, 2019 

David A. Sinclair, Liefspan- Why We Age and Why We Don't Have To, Atria Books, New York, 2019

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3361916/

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/30605624/

https://lifespa.com/pranayama-intermittent-hypoxia/ 

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6571650/

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/29652761/

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6189422/

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/27182763/

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24113771/

https://www.jillcarnahan.com/2020/04/16/emerging-theories-that-may-help-us-solve-the-covid-19-puzzle/?mc_cid=9f04b2105f&mc_eid=accb20ddf7